tag:blogger.com,1999:blog-8446707459095107082024-03-13T04:36:16.201+05:30Waman ParulekarA ship in harbor is safe, but that is not what ships are built for.Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.comBlogger84125tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-13075650576792344792023-04-04T21:20:00.002+05:302023-04-04T21:20:10.707+05:30मालवणी भाषा दिनाचे शुभेच्छा <p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgE6hjS0WrHMo3860MG7IrWjpADUNnmSO3-sMlCUhe28ER8KyN4O6aNbxJP5p39HbV3Xhs7grU9CwjmCbAofCU4gzYT0T3PFTzh0NWZIQVrfr6Ovj7iGiAcKx4GG8Zhekh912AXT7DjqBNiwP4OLk_RhcCsL9MQEb5363iw2nhrhgfIpTCkAnIgoFZ3/s1080/for%20youtube.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgE6hjS0WrHMo3860MG7IrWjpADUNnmSO3-sMlCUhe28ER8KyN4O6aNbxJP5p39HbV3Xhs7grU9CwjmCbAofCU4gzYT0T3PFTzh0NWZIQVrfr6Ovj7iGiAcKx4GG8Zhekh912AXT7DjqBNiwP4OLk_RhcCsL9MQEb5363iw2nhrhgfIpTCkAnIgoFZ3/w400-h400/for%20youtube.png" width="400" /></a></div><br /><p></p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-28450501584660199832023-03-28T08:32:00.006+05:302023-03-28T08:32:45.205+05:30हरिकेन रिव्ह्यू <p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">दुसऱ्या महायुध्दात ३०३ स्क्वाड्रन ने घातलेला धुमाकूळ सर्वज्ञात आहे. पोलिश (पोलंड) फायटर्स नी २९८ जर्मन विमाने पाडली. ब्रिटनचा पाडाव होणे जवळपास नक्की होते त्या परिस्थितीत मित्र राष्ट्राला मदत करणे. रशियन युद्धाला मदत करणे. हरिकेन चा जबरदस्त वापर करत युद्ध कसे जिंकले आणि एवढे करूनही विजय परेड मध्ये रशिया, ब्रिटन, भारत यांचा समावेश केला पण पोलिश सेनेला निमंत्रण दिले नाही याचे शल्यही या सिनेमात दाखवले आहे. सिनेमात काहीही खोटे वाटत नाही हेच यश आहे. नक्की पहा. 👍</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpOqQEBec4Ga_B-orWSz08-M1hjpV6q8_TClqbF5M_AEN_65_eOLkcz_CGsvQ2Bh8v_IvpM1T0_7kYlijJeNFKySX4fm678AwsdekZUmD5r2643aEayT_MjvbfK4R6UaxHWP5z-ND0AP6KpYrnNnt5cSktt9fjJ7YRgL5ek5ifVCYez9AufDwrW7Gy/s800/hurricane_promo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="599" data-original-width="800" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpOqQEBec4Ga_B-orWSz08-M1hjpV6q8_TClqbF5M_AEN_65_eOLkcz_CGsvQ2Bh8v_IvpM1T0_7kYlijJeNFKySX4fm678AwsdekZUmD5r2643aEayT_MjvbfK4R6UaxHWP5z-ND0AP6KpYrnNnt5cSktt9fjJ7YRgL5ek5ifVCYez9AufDwrW7Gy/s320/hurricane_promo.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;"> </div><p></p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-84912994478309712682023-03-27T18:59:00.004+05:302023-03-27T18:59:48.623+05:30अस्सल कोकणी नाश्तो<p>अस्सल कोकणी नाश्तो. आमच्या तळ कोकणात पत्येक तालुक्यात प्रत्येक गावात टिपिकल कोकणी हॉटेलात मिळनारो नाष्टा म्हणजे आमच्या कोकणाचा वैशिष्ट्य. हिरव्या, काळ्या वाटाण्याची उसळ, काही ठिकाणी पातळ भाजी काही ठिकाणी सुकी भाजी, सोबत मोठे पाव किंवा वेंगुर्ल्याचे चौकोनी पाव, सोबत कांदा भजी, वडो, काही ठिकाणी मिरची भजी असो जबरदस्त थाट असता. मिसळ पावाची आमका अजिबात आवड नाय. हयसर उसळ पावच हिट आसा :D कधी आयल्यात कोकणात तर उसळ पाव, भजी, आंबोळी, घावणे असो नाष्तो करुक विसरा नकात. येवा खावक आणि फिराक कोकण आपलाच आसा. </p><p><br /></p><p>©️Pc - Waman Parulekar Vlogs, Instagram </p><p>✅इंस्टाग्राम वर नक्की फॉलो करा. https://www.instagram.com/wamanparulekar</p><p>✅आमच्या युट्यूब चॅनेल ला सबस्क्राईब करायला विसरू नका</p><p>https://youtube.com/@konkaniwaman</p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisGzRc-cZ4KwtJsBD28PRMn4ytfcvlWMVmbYcEmM0jr0puvMQFt9ncl1cAzT8fPq_VgsyLfE4mXU8nTXf_2ryX02yCEGKvP82RDS6aAU8nAxnlM8vC3DfXOVhBCmCABbnK3-Brwj1yM5aqKp0Spj4guoe5utDOT84uXhhiGmaonK75Kobv2NNUV7wT/s1080/FB_IMG_1679919107247.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="1080" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisGzRc-cZ4KwtJsBD28PRMn4ytfcvlWMVmbYcEmM0jr0puvMQFt9ncl1cAzT8fPq_VgsyLfE4mXU8nTXf_2ryX02yCEGKvP82RDS6aAU8nAxnlM8vC3DfXOVhBCmCABbnK3-Brwj1yM5aqKp0Spj4guoe5utDOT84uXhhiGmaonK75Kobv2NNUV7wT/w400-h300/FB_IMG_1679919107247.jpg" width="400" /></a></div><br /><p><br /></p><p><br /></p><p> </p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-45713457242090363062023-03-26T20:54:00.003+05:302023-03-26T20:54:17.128+05:30कोकणातील आमच्या घराक दिलो नवीन रंग | Home Sweet Home | Damp Proof Color | #vengurla (Malvani Vlog)<h2 style="text-align: center;"> <span style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-family: Roboto, Noto, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">कोकणातील आमच्या घराक दिलो नवीन रंग | Home Sweet Home | Damp Proof Color | </span><span style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-family: Roboto, Noto, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">#vengurla</span><span style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-family: Roboto, Noto, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"> (Malvani Vlog)</span></h2><p><span style="color: #0d0d0d; font-family: Roboto, Noto, sans-serif;"><span style="font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="365" src="https://www.youtube.com/embed/GV2BBCGNz70" width="439" youtube-src-id="GV2BBCGNz70"></iframe></div><br /><p></p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-37211500393841287532023-03-17T19:58:00.006+05:302023-03-17T19:58:37.731+05:30Darkest Hour Film Review In Marathi <p style="text-align: justify;">Darkest Hour IMDb 7.4 Academy award winner film</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi785Z7Cj1F3hv9tmbLBJQWUYD9LM6e_t06R4cOtaTxGKqu07mrn4_YFVfKBrroE6TcMYsaFQGd4PSlIrqrYfG7Vq0vTIJO-xZ9JNeKoXa_7H9XQU536rZniTszlV3ob32C-NaPvbNz9dzgMHeEhEOSL2rABoDx2LiKPUcPj9kUbnILXA3jPm-oawNx/s1490/Screenshot_2023-03-17-19-52-56-76_40deb401b9ffe8e1df2f1cc5ba480b12.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><img border="0" data-original-height="1490" data-original-width="1080" height="195" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi785Z7Cj1F3hv9tmbLBJQWUYD9LM6e_t06R4cOtaTxGKqu07mrn4_YFVfKBrroE6TcMYsaFQGd4PSlIrqrYfG7Vq0vTIJO-xZ9JNeKoXa_7H9XQU536rZniTszlV3ob32C-NaPvbNz9dzgMHeEhEOSL2rABoDx2LiKPUcPj9kUbnILXA3jPm-oawNx/w141-h195/Screenshot_2023-03-17-19-52-56-76_40deb401b9ffe8e1df2f1cc5ba480b12.jpg" width="141" /></a></div><p style="text-align: justify;">पंतप्रधान सर चेंबरलिन यांच्यावरील जनतेचा विश्वास दिवसेंदिवस कमी होत चालला होता. ब्रिटन मधील विरोधक आक्रमक होत होते. तिकडे जर्मनीने पोलंड नंतर फ्रान्सचा देखील पाडाव केला होता आणि पुढील शिकार ही इंग्लंड होती. जर्मनीच्या सेनेसमोर इंग्लंडचा निभाव लागणे केवळ अशक्य होते विशेषतः तेव्हा जेव्हा डनकर्क मध्ये इंग्लंड, भारतीय सेना, बेल्जियम, कॅनडा या मित्र सेनेचे ३ लाखाहून अधिक सैन्य अडकले होते. या कठीण परिस्थितीत देशाचे नेतृत्व विन्स्टन चर्चिल यांच्या कडे आले. विन्स्टन चर्चिल हे खरे तर भारताचे व्हिलन. त्यांच्या अनेक policies या ब्रिटिशांना देखील आवडलेल्या नव्हत्या. त्यांच्या वर चुकीच्या निती राबविल्याचे आरोप पण होते पण युद्ध प्रस्थितीत त्यांच्या एवढा हुशार आणि शिक्षित नेता दुसरा कोणी नव्हता म्हणून नाईलाजाने सर्व पक्षीय आणि रॉयल फॅमिलीच्या मताने त्यांची पंतप्रधान म्हणून नेमणूक झाली. त्यांच्यासमोर दोन प्रस्ताव होते. जर्मनी समोर शरणागती पत्करणे किंवा शेवटाच्या श्वासापर्यंत लढणे. चर्चिल यांच्यामते ब्रिटिश रक्त हे कधी शरणागती पत्करणे कबूल करणार नव्हते. त्यांनी अनेकांचं मतपरिवर्तन करायचा प्रयत्न केला. जनतेत जाऊन त्यांची मते घेतली. मंत्रिमंडळात मत ठेवण्यापूर्वी हाऊस मध्ये लोकांना युद्ध का करणे गरजेचे आहे ते पटवून दिले. त्याचवेळी त्यांनी ऑपरेशन डायनामो सुरू केले आणि अडकलेल्या मित्र सैन्याला ज्यात भारतीय पण होते त्यांना परत आणण्याचा हालचाली सुरू केल्या आणि त्यात ते यशस्वी झाले. या चित्रपटात विन्स्टन चर्चिल यांचे हे सगळे प्रयत्न, त्यांचे देशप्रेम, युद्ध करणे आणि शरणागती न पत्करणे आणि त्यासाठी जीवाच रान करणे हे सर्व अगदी सुंदररित्या चित्रित करण्यात आलं आहे. हा चित्रपट तुम्हाला दुसऱ्या विश्व युद्धातील त्या महत्वाच्या दिवसांचे चित्रण दाखवतो ज्या महत्वाच्या दिवसामध्ये संपूर्ण दुसऱ्या महायुध्याचे चित्रच पालटले. नक्की पहावा असा चित्रपट. Amazon prime वर उपलब्ध आहे. 👍</p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-80961640304774938032021-12-31T23:43:00.004+05:302021-12-31T23:43:18.147+05:3083 Movie Review<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgZdutB07p4n9gUlR8iVpcSYbqx-T26WGLMQl3EzB84PBBmTIdaLajRzRRWYZXWJRAPbVVuvxbZTN5DGyTdjuhJASo9-TUZoqMy-en6yiZesFp5QhLBHu0WpTztDoMDLFC-9GQco73lLlVJntq1ODZk6zsFTkX_wulmJyJmu7qRJQlUKi76n_P6lxZF=s647" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="363" data-original-width="647" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgZdutB07p4n9gUlR8iVpcSYbqx-T26WGLMQl3EzB84PBBmTIdaLajRzRRWYZXWJRAPbVVuvxbZTN5DGyTdjuhJASo9-TUZoqMy-en6yiZesFp5QhLBHu0WpTztDoMDLFC-9GQco73lLlVJntq1ODZk6zsFTkX_wulmJyJmu7qRJQlUKi76n_P6lxZF=w320-h179" width="320" /></a></div><br />What a movie..... fantabulous.... excellent..... wonderful....😊🤩 My review 5/5<p></p>
<p dir="ltr">Watched and experienced the journey of champions.</p>
<p dir="ltr">८३ हा क्रिकेट वर आधारित चित्रपट असल्यामुळे विचार करत होतो की पुष्पा पाहूया. पण काही review वाचले आणि ठरवलं की ८३च पाहायचा आणि निर्णय अगदी योग्य ठरला. ८३ मध्ये कपिल च्या संघाने वर्ल्ड कप जिंकला हे जेव्हा पासून कळायला लागलं तेव्हा पासून माहिती होत. पण जन्मा पूर्वीची घटना असल्यामुळे त्याच scale माहिती नव्हतं. नेमकं काय घडलेलं, त्यावेळी भारतात परिस्थिती काय होती किंवा भारतीय संघाची स्थिती काय होती या गोष्टी फारश्या माहिती नव्हत्या. ८३ या चित्रपटात हे सगळ आहे. भावना प्रधान, देशभक्तीचे ओतप्रोत भरलेला आणि वास्तव जशास तस दाखवणारा हा चित्रपट आहे. सर्वच कलाकारांनी उत्तम अभिनय केलाय. एक क्षण हा चित्रपट बोअर करत नाही. Cinematography पण फार सुंदर आहे विशेषतः जेव्हा पहाटे लॉर्ड्स वर तिरंगा फडकतो. प्रत्येक सीन पुन्हा तयार करताना प्रचंड मेहनत घेतली आहे. कारण बऱ्याच सिन नंतर त्याचा ओरिजनल सिन देखील स्क्रीन वर दाखवला जातो आणि तो हुबेहूब झालेला दिसतो. बऱ्याच दिवसांनंतर असा चित्रपट आला आहे. भाग मिल्खा भाग, धोनी, मेरिकॉम नंतर बऱ्याच दिवसांनी मोठ्या पडद्यावर हिंदी मध्ये असा चित्रपट आलाय. सेमी फायनल आणि फायनल च्या अनेक सीन मध्ये आमच्या शो दरम्यान लोकांनी टाळ्या वाजवल्या. लगान पाहताना तसा experience आम्हाला आलेला. मल्टिप्लेक्स मध्ये टाळ्या अनुभवायला येत नाहीत 😀😀😀 पण आज आम्ही अनुभवल्या. आमच्या मागे बसलेली आजी आणि त्या पिढी मधील इतर आज आम्ही भावूक होताना पाहिले. क्रेडिट आल्यानंतर सुद्धा लोक हलत नव्हती. कपिल ने जे लास्ट स्पीच दिलं ते सर्वांनी ऐकल. निगेटिव्ह रिव्ह्यू कडे अजिबात लक्ष देवू नका जा आणि चित्रपट पहा. आजच्या पिढीला आणि येणाऱ्या पिढीला ८३ मध्ये आपल्या क्रिकेट संघाने काय भीम पराक्रम गाजवला आहे हे समजणं खूप गरजेचं आहे. Hats off to entire team of 83 👍👍👍</p>
<p dir="ltr">- वामन परुळेकर </p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-46102904220781818122020-10-31T11:35:00.001+05:302020-10-31T11:35:25.726+05:30Statue of Unity Marathi vlog<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/pqT11bcMTbI" width="320" youtube-src-id="pqT11bcMTbI"></iframe></div><br /><p></p><div data-contents="true"><div class="bi6gxh9e" data-block="true" data-editor="32r4l" data-offset-key="96mo4-0-0" style="text-align: justify;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="96mo4-0-0"><span data-offset-key="96mo4-0-0"><span data-text="true">सरदार वल्लभभाई पटेल यांच्या जयंतीनिमित्त हा मराठी vlog मी सादर करत आहे. गेल्या वर्षी याच दरम्यान Statue of Unity ला भेट दिली होती. अतिशय सुंदर आणि प्रेक्षणीय स्थळ आहे. आज राष्ट्रीय एकता दिवस आहे आणि सरदार पटेल हे राष्ट्रीय एकतेचे प्रतिक आहेत. त्यांच्या स्मृतीस्थळाचा हा vlog जरूर पहा आणि केवडिया ला नक्की भेट द्या. धन्यवाद.</span></span></div><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="96mo4-0-0"><span data-offset-key="96mo4-0-0"><span data-text="true"> </span></span></div></div><div class="bi6gxh9e" data-block="true" data-editor="32r4l" data-offset-key="17ros-0-0"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ccdg1-0-0" style="text-align: justify;"><span data-offset-key="ccdg1-0-0"><span data-text="true">National Unity Day or Rashtriya Ekta Diwas is celebrated to mark the birth anniversary of Sardar Vallabhbhai Patel on October 31 every year. On the occasion of National Unity Day and birth anniversary of Sardar Vallabhbhai Patel, I am releasing my updated Statue of Unity Vlog. Please watch and share the vlog. Thanks</span></span></div><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ccdg1-0-0"><span data-offset-key="ccdg1-0-0"><span data-text="true"> </span></span></div></div><div class="bi6gxh9e" data-block="true" data-editor="32r4l" data-offset-key="drloe-0-0"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="drloe-0-0"><span data-offset-key="drloe-0-0"><span data-text="true">Link - </span></span><span class="py34i1dx"><span data-offset-key="drloe-1-0"><span data-text="true">https://youtu.be/pqT11bcMTbI</span></span></span></div></div><div class="bi6gxh9e" data-block="true" data-editor="32r4l" data-offset-key="bq1sc-0-0"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="bq1sc-0-0"><span data-offset-key="bq1sc-0-0"><span data-text="true"><br /></span></span></div></div></div><p> </p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-61789945083956800492020-10-02T17:14:00.003+05:302020-10-02T17:14:54.814+05:30ow to make Cartoon Film on Mobile app (In Marathi) - मोबाईल ॲपवर कार्टून फिल्म कशी तयार कराल ?<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/EiGvc56gQ_o" width="320" youtube-src-id="EiGvc56gQ_o"></iframe></div><br /> <p></p>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-25119969465576320522019-01-30T16:29:00.000+05:302019-06-25T16:30:23.941+05:30MH MCA CET 2019<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">एम.सी.ए. (Master of Computer Application) ही </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">पदव्युत्तर पदवी
संगणक अभियांत्रीकी क्षेत्रातली अग्रणी अशी पदवी आहे. जिथे सर्वच क्षेत्रातील
पदवीधारक प्रवेश मिळवू शकतात. या पदव्युत्तर पदवीचा अभ्यासक्रम अशारीतीने तयार
करण्यात आला आहे की सर्वच क्षेत्रातील विद्यार्थ्यांना या पदवीला प्रवेश घेता येवू
शकेल. व्यवस्थापन, गणित आणि संगणकशास्त्र या तीनही विषयांचा पदवीच्या अभ्यासक्रमात
समावेश आहे. विशेषतः व्यवस्थापन क्षेत्रातील अनेक विषय या पदवीला शिकता येत
असल्यामुळे या पदवीची उपयुक्तता वाढते. देशातील अनेक विद्यापीठे </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">एम.सी.ए. ही पदवी
प्रदान करतात. मुंबई विद्यापीठाची <b>एम.सी.ए. (तंत्रज्ञान विभाग)</b> पदवी ही तीन वर्षाची (सहा सेमिस्टर)
पदवी आहे. शेवटचे सेमिस्टर हे प्रोजेक्ट वर्क साठी राखीव असते. याचा फायदा मुलांना
होतो. कंपनीमध्ये काम कोणत्या स्वरूपाचे असते याचा अनुभव विद्यार्थ्यांना मिळतो. </span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;"><span style="font-size: small;"><b>अभ्यासक्रम आणि उपयुक्तता </b></span></span><br />
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">एम.सी.ए. या कोर्स मध्ये पी.एच.पी., बूटस्त्राप, जे क्वेरी, सी.प्लस.प्लस, जावा, डॉट नेट,</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">टेस्टिंग,
जी.आय.एस., मोबाईल टेक्नोलॉजी, कॉम्पुटर ग्राफिक्स, मल्टिमीडिया, ईबिसिनेस,
सी.आर.एम., डेटाबेस कन्सेप्ट या व इतर अनेक नवीन विषयांचा समावेश होतो. करिअरच्या
दृष्टीने ही पदवी उपयोगी ठरते. अनेक क्षेत्रांमध्ये करीअर करता येवू शकतो. बँकिंग,
संगणक प्रणाली, सरकारी नोकरी, टेस्टिंग, व्यवस्थापन क्षेत्र, संगणक व्यवसाय, वेब डिझाईन
या इतर अनेक क्षेत्रांमध्ये नोकरीच्या संधी निर्माण होतात.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<b>प्रवेश परीक्षा आणि पात्रता </b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">एम.सी.ए. या कोर्सला प्रवेश मिळण्यासाठी </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">१२वी किंवा पदवीला गणित
हा विषय
असणे आवश्यक आहे तसेच </span>पदवी परीक्षेत
खुल्या गटासाठी साठी ५० टक्के तर राखीव गटासाठी ४५ टक्के गुण मिळणे आवश्यक
आहे. एम.सी.ए.
कोर्सला प्रवेश घेण्यासाठी प्रवेश परीक्षा उत्तीर्ण होणे गरजेचे आहे.
डी.टी.ई. महाराष्ट्र
<b>एम.सी.ए. प्रवेश परीक्षा</b> आयोजित करते. ही परीक्षा ऑनलाईन स्वरूपाची असते.
या
परीक्षेत दोन पेपर प्रत्येकी १०० गुणांचे असतात. पेपर पहिला सामान्य चाचणी
(४५
मिनिटे) तर पेपर दुसरा पायाभूत संगणक ज्ञान (४५ मिनिटे). प्रत्येक पेपर
मध्ये २५
प्रश्न समाविष्ट असतात. प्रत्येक अचूक उत्तराला ४ गुण दिले जातात. चुकीच्या
उत्तरासाठी एक गुण कमी केला जातो. एखाद्या प्रश्नाच उत्तर दिल नाही तर
शून्य गुण
मिळतात. २०१९-२० या शैक्षणिक वर्षासाठी सदर प्रवेश परीक्षा २३ मार्च २०१९
रोजी
घेतली जाणार आहे.</span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><b><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">अर्ज कसा करावा </span></b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">ही परीक्षा ऑनलाईन स्वरूपाची असते तसेच या परीक्षेचा अर्जही ऑनलाईन
करावा लागतो. १ ते २२ फेब्रुवारी दरम्यान विद्यार्थी</span><span lang="MR"> </span><a href="https://info.mahacet.org/MAH-MCA-CET-2019/">https://info.mahacet.org/MAH-MCA-CET-2019/</a>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">या संकेतस्थळावर
जावून ऑनलाईन अर्ज करू शकतात. संकेतस्थळावर खाते खोलल्यावर युजरनेम आणि पासवर्ड कायम
लक्षात ठेवण गरजेच आहे. या युजरनेम आणि पासवर्डचा उपयोग भविष्यात होणार आहे. सदर संकेतस्थळावरून डेबिट कार्ड किंवा ऑनलाईन बँकिंगचा
वापर करून फी देखील भरता येते किंवा चलन प्रिंट करून एक्सिस बैंकच्या जवळच्या शाखेत पैसे
भरता येतात. ७ एप्रिलला या परीक्षेचा निकाल जाहीर होईल. आवश्यक कागदपत्र छाननी अंदाजे १ जुलै ते १५ जुलै या काळात ए.आर.सी. मधे होईल.
त्यानंतर ऑनलाईन ऑप्शन फॉर्म भरणे आवश्यक असते.</span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><b><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">अंतिम दिनांक - २८ फेब्रुवारी २०१</span></b><span style="font-family: "mangal" , "serif";"><b>९</b></span><b><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> </span></b></span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><b><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">संपर्कासाठी पत्ता - </span></b></span><br />
State CET Cell, Maharashtra State, <br />
Mumbai.8th Floor, New Excelsior Building, <br />
A. K. Nayak Marg, Fort, Mumbai- 400 001.<br />
Tel: 022 – 22016157 / 59/ 53/ 34/ 19/ 28</div>
<div class="MsoListParagraph" style="text-align: justify; text-indent: -0.25in;">
<span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span style="mso-list: Ignore;">-<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";"> -
</span></span></span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">प्रा. वामन राधाकृष्ण परुळेकर </span></div>
</div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-76086652503309288442014-04-05T21:10:00.001+05:302014-04-05T21:10:09.414+05:30XAMPP Tutorial: How to Use XAMPP to Run Your Own Web Server<a href="https://www.udemy.com/blog/xampp-tutorial/">XAMPP Tutorial: How to Use XAMPP to Run Your Own Web Server</a>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-2627275460383578852014-02-16T14:35:00.000+05:302014-02-19T08:33:22.117+05:30एम.सी.ए. प्रवेश परीक्षा २०१४ <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>MR</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Mangal;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">एम.सी.ए. (Master of Computer Application) ही </span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">पदव्युत्तर पदवी
संगणक अभियांत्रीकी क्षेत्रातली अग्रणी अशी पदवी आहे. जिथे सर्वच क्षेत्रातील
पदवीधारक प्रवेश मिळवू शकतात. या पदव्युत्तर पदवीचा अभ्यासक्रम अशारीतीने तयार
करण्यात आला आहे की सर्वच क्षेत्रातील विद्यार्थ्यांना या पदवीला प्रवेश घेता येवू
शकेल. व्यवस्थापन, गणित आणि संगणकशास्त्र या तीनही विषयांचा पदवीच्या अभ्यासक्रमात
समावेश आहे. विशेषतः व्यवस्थापन क्षेत्रातील अनेक विषय या पदवीला शिकता येत
असल्यामुळे या पदवीची उपयुक्तता वाढते. देशातील अनेक विद्यापीठे </span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">एम.सी.ए. ही पदवी
प्रदान करतात. मुंबई विद्यापीठाची एम.सी.ए. पदवी ही तीन वर्षाची (सहा सेमिस्टर)
पदवी आहे. शेवटचे सेमिस्टर हे प्रोजेक्ट वर्क साठी राखीव असते. याचा फायदा मुलांना
होतो. कंपनीमध्ये काम कोणत्या स्वरूपाचे असते याचा अनुभव विद्यार्थ्यांना मिळतो. </span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEARgammhR4TckXJc-tfLBwCRyQGLugLNeopUF_IGwdAqzZsNeb8ZrTv4z2R9VN0oTINn0bKyHRRLxdwt42tFaXbZDjS33DChwL487NiMQZ-jpzRmi36OVhOXkr6JWcgHOFpAit8N2SUo/s1600/mca.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEARgammhR4TckXJc-tfLBwCRyQGLugLNeopUF_IGwdAqzZsNeb8ZrTv4z2R9VN0oTINn0bKyHRRLxdwt42tFaXbZDjS33DChwL487NiMQZ-jpzRmi36OVhOXkr6JWcgHOFpAit8N2SUo/s1600/mca.png" height="300" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><span style="font-size: small;"><b>अभ्यासक्रम आणि उपयुक्तता </b></span></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><span style="font-size: small;"><b> </b></span></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">एम.सी.ए. या कोर्स मध्ये पी.एच.पी., सी.प्लस.प्लस, जावा, डॉट नेट,</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">टेस्टिंग,
जी.आय.एस., मोबाईल टेक्नोलॉजी, कॉम्पुटर ग्राफिक्स, मल्टिमीडिया, ईबिसिनेस,
सी.आर.एम., डेटाबेस कन्सेप्ट या व इतर अनेक नवीन विषयांचा समावेश होतो. करिअरच्या
दृष्टीने ही पदवी उपयोगी ठरते. अनेक क्षेत्रांमध्ये करीअर करता येवू शकतो. बँकिंग,
संगणक प्रणाली, सरकारी नोकरी, टेस्टिंग, व्यवस्थापन क्षेत्र, संगणक व्यवसाय, वेब डिझाईन
या इतर अनेक क्षेत्रांमध्ये नोकरीच्या संधी निर्माण होतात.</span></div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<b>प्रवेश परीक्षा आणि पात्रता </b></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">गेल्यावर्षीपासून थेट द्वितीय वर्ष प्रवेश सुरु झाला आहे.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">थेट
दुसऱ्या वर्षात प्रवेश मिळविण्यासाठी बी.सी.ए., बी.एस्सी<b> </b>(संगणकशास्त्र) ही पदवी
असणे आवश्यक आहे. बी.कॉम. किंवा अन्य कोर्सचे विद्यार्थी प्रथमवर्ष एम.सी.ए. ला
प्रवेश घेवू शकतात. दोन्ही प्रकारच्या प्रवेशासाठी १२वी किंवा पदवीला गणित हा विषय
असणे आवश्यक आहे. एम.सी.ए. या कोर्सला प्रवेश मिळण्यासाठी पदवी परीक्षेत खुल्या गटासाठी साठी ५० टक्के तर राखीव गटासाठी ४५ टक्के गुण मिळणे आवश्यक आहे. एम.सी.ए.
कोर्सला प्रवेश घेण्यासाठी प्रवेश परीक्षा उत्तीर्ण होणे गरजेचे आहे. डी.टी.ई. महाराष्ट्र
एम.सी.ए. प्रवेश परीक्षा आयोजित करते. ही परीक्षा ऑनलाईन स्वरूपाची असते. या
परीक्षेत दोन पेपर प्रत्येकी १०० गुणांचे असतात. पेपर पहिला सामान्य चाचणी (४५
मिनिटे) तर पेपर दुसरा पायाभूत संगणक ज्ञान (४५ मिनिटे). प्रत्येक पेपर मध्ये २५
प्रश्न समाविष्ट असतात. प्रत्येक अचूक उत्तराला ४ गुण दिले जातात. चुकीच्या
उत्तरासाठी एक गुण कमी केला जातो. एखाद्या प्रश्नाच उत्तर दिल नाही तर शून्य गुण
मिळतात. २०१४-१५ या शैक्षणिक वर्षासाठी सदर प्रवेश परीक्षा ३० मार्च २०१४ रोजी
घेतली जाणार आहे.</span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><b><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; line-height: 115%;">अर्ज कसा करावा </span></b></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">ही परीक्षा ऑनलाईन स्वरूपाची असते तसेच या परीक्षेचा अर्जही ऑनलाईन
करावा लागतो. १० ते २४ फेब्रुवारी दरम्यान विद्यार्थी</span><span lang="MR"> </span><a href="http://www.dtemaharashtra.gov.in/mca2014">http://www.dtemaharashtra.gov.in/mca2014</a>
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">या संकेतस्थळावर
जावून ऑनलाईन अर्ज करू शकतात. संकेतस्थळावर खाते खोलल्यावर युजरनेम आणि पासवर्ड कायम
लक्षात ठेवण गरजेच आहे. या युजरनेम आणि पासवर्डचा उपयोग भविष्यात होणार आहे. सदर संकेतस्थळावरून डेबिट कार्ड किंवा ऑनलाईन बँकिंगचा
वापर करून फी देखील भरता येते किंवा चलन प्रिंट करून एक्सिस बैंकच्या जवळच्या शाखेत पैसे
भरता येतात. ७ एप्रिलला या परीक्षेचा निकाल जाहीर होईल. आवश्यक कागदपत्र छाननी १४
मे<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>ते २३ मे २०१४ या काळात ए.आर.सी. मधे होईल.
त्यानंतर ऑनलाईन ऑप्शन फॉर्म भरणे आवश्यक असते.</span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><b><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; line-height: 115%;">अंतिम दिनांक - २४ फेब्रुवारी २०१४ </span></b></span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><b><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; line-height: 115%;">संपर्कासाठी पत्ता - </span></b></span><br />
<div data-angle="0" data-canvas-width="147.18440696697235" data-font-name="g_font_251_0" dir="ltr" style="left: 325.421px; top: 692.512px; transform-origin: 0% 0% 0px; transform: rotate(0deg) scale(1.12814, 1);">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;">DIRECTORATE OF TECHNICAL EDUCATION Maharashtra State </span></span></div>
<div data-angle="0" data-canvas-width="376.8156328125001" data-font-name="g_font_252_0" dir="ltr" style="left: 213.141px; top: 710.958px; transform-origin: 0% 0% 0px; transform: rotate(0deg) scale(0.993188, 1);">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;">3, Mahapalika Marg, Opp. Metro Cinema, Dhobi Talao, </span></span></div>
<div data-angle="0" data-canvas-width="282.1379451882363" data-font-name="g_font_251_0" dir="ltr" style="left: 258.103px; top: 729.405px; transform-origin: 0% 0% 0px; transform: rotate(0deg) scale(1.12152, 1);">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;">Post Box No. 1967, Mumbai-400001 </span></span></div>
<div data-angle="0" data-canvas-width="156.7614878416061" data-font-name="g_font_252_0" dir="ltr" style="left: 352.732px; top: 748.654px; transform-origin: 0% 0% 0px; transform: rotate(0deg) scale(1.02458, 1);">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;">Helpline: 022-30233444/445/446</span></span></div>
<div data-angle="0" data-canvas-width="183.47836385297776" data-font-name="g_font_252_0" dir="ltr" style="left: 350.176px; top: 766.382px; transform-origin: 0% 0% 0px; transform: rotate(0deg) scale(1.00812, 1);">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;">Telephone: 022-22641150, 22641151 </span></span></div>
<div data-angle="0" data-canvas-width="89.49677932643893" data-font-name="g_font_252_0" dir="ltr" style="left: 417.812px; top: 784.827px; transform-origin: 0% 0% 0px; transform: rotate(0deg) scale(0.998848, 1);">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;">Fax: 022-22692102, 22690007 </span></span></div>
<div data-angle="0" data-canvas-width="145.63734083127977" data-font-name="g_font_252_0" dir="ltr" style="font-family: sans-serif; font-size: 15.3327px; left: 201.8px; top: 803.354px; transform-origin: 0% 0% 0px; transform: rotate(0deg) scale(0.997061, 1);">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;"> E-Mail: desk2a@dte.org.in</span></span> </div>
<span style="font-size: small;"><b><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; line-height: 115%;"> </span></b></span></div>
<div class="MsoListParagraph" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;">
<span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span style="mso-list: Ignore;">-<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";">
</span></span></span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">प्रा. वामन राधाकृष्ण परुळेकर </span></div>
</div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-50718041239740821112014-02-15T14:43:00.000+05:302014-02-18T14:43:19.149+05:30असंविधानिक :)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span class="userContent" data-ft="{"tn":"K"}">भ्रष्टाचार
करण संविधानिक, लूटमार करण संविधानिक, चोरीमारी करण संविधानिक, अध्यक्षावर
खुर्ची फेकण संविधानिक, माईक तोडण संविधानिक, बील फाडून त्यावर नाचण
संविधानिक, आमदारांच्या सोयीची बील पास करून घेण संविधानिक पण जनहितकारी
भ्रष्टाचारविरोधी जनलोकपाल मात्र असंविधानिक.....</span></div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-72086653291933547492014-02-11T14:44:00.000+05:302014-02-18T14:44:18.837+05:30Anarchism <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span class="userContent" data-ft="{"tn":"K"}">Anarchism
is not a romantic fable but the hardheaded realization, based on five
thousand years of experience, that we cannot entrust the management of
our lives to kings, priests, politicians, generals, and county
commissioners.<br /> ― Edward Abbey</span></div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-43653324961037525982014-02-06T14:47:00.000+05:302014-02-18T14:58:00.879+05:30अराजक<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT9ZjevTOFRqdXAKgCmqhYsjWCMHTJ_e2z0g1TMHRPjErwK-u4WZsSurimATc2UCz_qXA-aZnMKBIdzuxdTISV3Gl6sOXcNBWH-dGrxrlNThzOPS7Yn6O_4Mw0_z4ijad1Vgp4XKlDBPs/s1600/url.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT9ZjevTOFRqdXAKgCmqhYsjWCMHTJ_e2z0g1TMHRPjErwK-u4WZsSurimATc2UCz_qXA-aZnMKBIdzuxdTISV3Gl6sOXcNBWH-dGrxrlNThzOPS7Yn6O_4Mw0_z4ijad1Vgp4XKlDBPs/s1600/url.jpg" height="200" width="200" /></a><span class="userContent" data-ft="{"tn":"K"}">केजरीवाल
अतिशय अराजक आहेत. त्यांनी मुख्यमंत्री झाल्यावर एखाद्या सभ्य
राजकारण्यासारख वर्तन ठेवल पाहिजे. दिल्लीत बलात्कार होतायत, सेक्स रेकेट
चालवल जातय ?? ड्रग्ज माफिया थैमान घालत आहेत ?? पोलीस ऐकत नाहीत? मग काय
झाल ? इतर राज्यात होत नाहीत का? या सगळ्यावर एक चौकशी आयोग नेमायचा आणि
मस्त AC लावून घरी झोपायचं. रस्त्यावर झोपायची काय गरज? इतर राजकारणी
लोकांचा तरी विचार करायचा. ३-४ महिन्यात रिपोर्ट येईल <span class="text_exposed_show">त्यावेळी
जमल तर कारवाई होईलच ना. केजरीवाल जरा अतीच करतात. काय गरज होती त्या
भारतीना त्या वस्तीत जायची. गेली अनेक वर्षे तिकडे कोणी गेला का? फार तर
फार सामान्य जनता, पुजारी तक्रारी लिहितील. अशा तक्रारी कचऱ्याच्या टोपलीत
फेकल्या जातील. जे काही चाललंय ते योग्यच चाललाय. उगीच यांच नाटक. म्हणे
पोलीस कारवाई करत नाही? दिल्ली पोलिसांवर काहीही आरोप करायचे? देशात
सगळ्यात जास्त गुन्हे घडले म्हणून काय झाल? ते तर होतच असतात. बडे बडे शहरो
मे छोटी छोटी चीजे होती रहती है....उगाच मुख्यमंत्र्यांनी याच्यात लक्ष
घालू नये. मुख्यमंत्री तुम्ही एखाद्या चित्रपटाच्या रिलीज पार्टीला जा
नाहीतर परदेश दौऱ्यावर जा ना. मुख्यमंत्री पदाला काही शोभा आहे की नाही.
हे अजिबात खपवून घेतल जाणार नाही.</span></span></div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-61330658613134605562014-02-05T14:45:00.000+05:302014-02-18T14:45:29.588+05:30Here’s my Facebook film. <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
Here’s my Facebook film. Find yours at <a href="https://facebook.com/lookback/" rel="nofollow">https://facebook.com/lookback/</a> <a class="_58cn" data-ft="{"tn":"*N","type":104}" href="https://www.facebook.com/hashtag/facebookis10">#FacebookIs10</a></div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-23864187472476817942014-01-29T14:46:00.000+05:302014-02-18T14:47:01.005+05:30 समाजकंटक<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span class="userContent" data-ft="{"tn":"K"}">काल
आणि परवा फेसबुकवर हैदराबाद मध्ये भारतीय ध्वज जाळला ही बातमी जाणीवपूर्वक
पसरविण्यात येत होती. ती बातमी आणि फोटो फेक निघाला आहे. मूळ फोटो
पाकिस्तान मधील असून भारताला जवळचे मित्र राष्ट्र हा दर्जा पाकिस्तानने
दिल्यानंतर त्याविरुद्ध आणि नाटो विरुद्ध झालेल्या मोर्चात आपला ध्वज
जाळण्यात आला होता. परंतु सदर फोटोचा उपयोग काही समाजविघातक तत्वांनी
समाजकंटकांनी देशातील शांतता आणि सुव्यवस्था बिघडविण्यासाठी केला.....खऱ्या
बातमीची लिंक --- <a href="http://topnews360.tmcnet.com/topics/associated-press/articles/2011/12/01/240305-nato-raid-pakistan-undercuts-rapprochement.htm" rel="nofollow nofollow" target="_blank"><span>http://topnews360.tmcnet.com/</span><wbr></wbr><span class="word_break"></span><span>topics/associated-press/</span><wbr></wbr><span class="word_break"></span><span>articles/2011/12/01/</span><wbr></wbr><span class="word_break"></span><span>240305-nato-raid-pakistan-under</span><wbr></wbr><span class="word_break"></span>cuts-rapprochement.htm</a></span></div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-86152830882805477922013-01-25T01:17:00.001+05:302013-01-25T10:34:31.303+05:30लिंगायत धर्म - मानवतावादी महान धर्म <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOdOnUpthAHwjMHjPCCOAiwY1HIMOK0_PJLWPgP0lD_Q92W-jKHFx3_AX465fJk1K6eGFCiPvJ8PRs0WVlMP_l_8eTGZb76PZ1F4vzijhKD13E-ypY8p1oDwYJEEjphJk2jxtiJvLUa3c/s1600/Giant_Basava_statue.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOdOnUpthAHwjMHjPCCOAiwY1HIMOK0_PJLWPgP0lD_Q92W-jKHFx3_AX465fJk1K6eGFCiPvJ8PRs0WVlMP_l_8eTGZb76PZ1F4vzijhKD13E-ypY8p1oDwYJEEjphJk2jxtiJvLUa3c/s320/Giant_Basava_statue.jpg" width="208" /></a></div>
लिंगायत धर्म - मानवतावादी महान धर्म <br />
<br />
मी माझ्या मागच्या लेखात भगवान बसवेश्वर आणि त्यांच्या कार्याची ओळख करून दिली होती. भारत देश हा अनेक संस्कृती, परंपरा, तत्वज्ञान, विचारधारा यांना सामावून घेणारा एक विशाल देश आहे. याच महान परंपरेत भगवान बसवेश्वर यांच नाव येत. १२ शतकात बसवेश्वर यांनी लिंगायत धर्माची स्थापना केली. बसवेश्वरांचा उद्देश फार स्पष्ट होता. रुढी आणि परंपरेच्या जोखडात अडकलेल्या समजाला मार्ग दाखवण. स्त्री - पुरुष समानता निर्माण करण. जातीयवाद नष्ट करण. समाजात समानता प्रस्थापित करण. जन्मधीष्टीत वर्चस्ववादाला रोखण. सामाजिक समता हाच बसवेश्वरांच्या तत्वज्ञानाचा मूळ गाभा होता. <br />
<br />
लिंगायत धर्मामध्ये सर्व समान आहेत. कोणी उच्च नाही, कोणी नीच नाही. जो शिकेल तो सन्मान प्राप्त करेल, अशी साधी शिकवण आहे. कोणीही लिंगायत होवू शकतो. लिंगायत धर्म स्वीकारू शकतो. त्याची जात आणि धर्म महत्वाचा नाही. 'इष्टलिंग दीक्षा' प्राप्त करून लिंगायत धर्म स्वीकारला जावू शकतो. जे जन्मापासूनच लिंगायत असतात त्यांना वयाच्या १२-१३ वर्षी 'इष्टलिंग दीक्षा' दिली जाते. <br />
<br />
लिंगायत धर्मामध्ये 'अनुभव मंडप' ही सर्वोच्च संसद आहे. ही संसद लोकशाही देशातील संसदीय प्रणाली सारखीच असते. विद्वान लोक ज्यांना लिंगायत धर्माच्या विचारांचे योग्य ज्ञान असते त्यांना सदस्य केले जाते. हे सदस्य समाजातील कोणत्याही थरातील असू शकतात. गरीब - श्रीमंत हा भेद इथे नाही. लिंगायत धर्म वर्णव्यवस्थेला नाकारतो. बसवेश्वर वर्णव्यवस्था नाकारताना सांगतात की ती मानवनिर्मित आहे. ईश्वराने निर्माण केलेली नाही. <br />
<br />
बसवेश्वरांचा मार्ग खडतर होता. त्यांनी सुरु केलेली धर्मसुधारणा जातीयवादी कट्टर धर्मांधांना अजिबात आवडली नव्हती. बसवेश्वर सर्व जातींना समान वागणूक द्यायचे हे कट्टरवादी धर्मधुरीणांना खटकले. बसवेश्वरांच्या पुढाकाराने आंतरजातीय विवाहांना सुरुवात झाली. पहिला आंतरजातीय विवाह झाला. शरण मधुवारस आणि शरण हरलाय्या या दोन कुटुंबात पहिल्या प्रथम बसवेश्वरांनी रोटी बेटी व्यवहार घडवून आणला. ह्या प्रकारने सनातनी चिडले. त्यांनी राजाकडे बसवेश्वरांची तक्रार केली. बसवेश्वरांना शिक्षा म्हणून बिदर सोडण्याचा आदेश देण्यात आला. शिक्षा म्हणून मधुवारस, हर्लाय्या आणि शीलवंता (वधू) ह्यांची निर्घुण हत्या करण्यात आली. तिघांचे डोळे काढून घेण्यात आले. पाय हत्तीच्या पायांना बांधून फरपटत नेण्यात आल. हाल हाल करण्यात आले. पण ह्या तिघांच बलिदान वाया नाही गेल. बसवेश्वरांनी सनातनी लोकांविरुद्ध आपला लढा चालूच ठेवला. <br />
<br />
१२ व्या शतकात उदारमतवादी विचार भारतभूमीला देणारे बसवेश्वर हे श्रेष्ठ संत ठरतात. 'मनुष्याची योग्यता जन्मावर आधारीत नसून, केवळ चांगले चरित्र, गुण आणि शिक्षण माणसाला श्रेष्ठ बनवत' हे त्यांचे विचार भारताच्या भविष्यातील वाटचालीत उपयोगी ठरतील. समाजातील प्रत्येक व्यक्ती एकसमान आहे. स्त्री पूरुष भेद निरर्थक आहे. हे विचार आजही लागू होतात. बसवेश्वरांनी दाखवलेला मार्ग आज अनेकजण विसरले आहे. अज्ञानही आहे. आजही जातीयवाद आहे, आजही स्त्रीला समान हक्क मिळत नाहीत. स्त्रीने चूल मूल सांभाळावे या विचाराचे अनेकजण आहेत. निरर्थक रुढी-परंपरा आणि अंधश्रद्धा आजही आहेत. या आधुनिक काळातही १२ व्या शतकातील बसवेश्वरांच्या विचारांची गरज आहे. <br />
<br />
धन्यवाद - वामन परुळेकर <br />
<br />
<a href="http://wamanparulekar.blogspot.in/2012/04/blog-post_25.html" target="_blank">संत बसवेश्वर हा लेख जरूर वाचा.</a><br />
</div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-44107902555085096232012-10-02T10:30:00.001+05:302012-10-02T10:33:08.516+05:30दुर्मिळ छायाचित्र<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiH8z4kNqM_YbVmFVYDR52tHdcnpCSKp4Kj2J4JsyUklLiHXNr-orZhWpuJDxIlrG7EvaaloOAuKnc7SxRyceXjKqzbHlWZEH9JQDBmaHEbzCDlGL7qjsrpfRJO1qltWDz0WDWDqbf_3I/s1600/199222_456513604399226_495107786_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiH8z4kNqM_YbVmFVYDR52tHdcnpCSKp4Kj2J4JsyUklLiHXNr-orZhWpuJDxIlrG7EvaaloOAuKnc7SxRyceXjKqzbHlWZEH9JQDBmaHEbzCDlGL7qjsrpfRJO1qltWDz0WDWDqbf_3I/s1600/199222_456513604399226_495107786_n.jpg" /></a></div>
<span class="fbPhotosPhotoCaption" id="fbPhotoPageCaption" tabindex="0"><span class="hasCaption">कर्मवीर भाऊराव पाटील, संत गाडगेबाबा, डॉ बाबासाहेब आंबेडकर आणि भाऊराव गायकवाड<br /> <br />
अतिशय दुर्मिळ छायाचित्र...महाराष्टाचे शिल्पकार एकत्र एकाच
छायाचित्रात......यातील सर्वच माझे आदर्श आहेत. त्यांच्यातील थोडे चांगले
गुण घेण आयुष्यात जमल तरी आयुष्याच सार्थक होईल..</span></span></div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-39236704899028503942012-06-02T07:30:00.000+05:302012-06-02T10:55:13.042+05:30हिंदी चित्रपटांचा रावडी हंगाम<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-MD8_Ou5bBVHvi4Xk7i0ZSWRKpd3UioMT0qPadYGlNKf8sLrPGlEps5c6GQXAw4dNC47jPsxCs0UiAv_-XENrumQYP-9Nqp8UKqXBhdYJScE3Lx5fqYTf3jziFvw6ET6I-Ar1Ogzm5RM/s1600/rowdy-rathore_13195348943.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-MD8_Ou5bBVHvi4Xk7i0ZSWRKpd3UioMT0qPadYGlNKf8sLrPGlEps5c6GQXAw4dNC47jPsxCs0UiAv_-XENrumQYP-9Nqp8UKqXBhdYJScE3Lx5fqYTf3jziFvw6ET6I-Ar1Ogzm5RM/s320/rowdy-rathore_13195348943.jpg" width="209" /></a></div>
उन्हाळी हंगाम हा पुन्हा एकदा हिंदी सिनेमाचा सुवर्ण हंगाम ठरला. लाखोंच
पोट भरणाऱ्या या चित्रपट उद्योगाने या दरम्यान खूप नफा कमवला. ६ चित्रपट
सुपर हिट झाले तर दोन हिट. सर्वात जास्त अक्षय कुमारच्या हाउसफुल २ ने
कमावले. आजच्या तारखेपर्यंत ११५ कोटी रुपये हाउसफुल २ ने कमावले आहेत. एका
मागून एक सुपरहिट चित्रपट देणारा सुपरस्टार इम्रान हाशमी कसा मागे राहील.
त्याचा जन्नत २ सुपरहिट ठरला. एकूण ४३ करोड या चित्रपटाने कमावले आहेत आणि
अजूनही चित्रपट चांगलाच चालतो आहे. इशकजादे आणि विकी डोनर हे दोन्ही
चित्रपट सुपरहिट झाले. दोन्ही चित्रपटांची ३७ करोड ची कमाई झाली आहे. <br />
<br />
आता या यशस्वी चित्रपटांच्या यादीत रावडी राठोड ची भर पडणार आहे. पहिल्याच
दिवसात रावडी राठोड चित्रपटाने १६ करोड ची कमाई केली आहे जी रेकॉर्डतोड
कमाई आहे. सिंगल स्क्रीनला तर हा चित्रपट १००% चालतोय. अक्षय कुमारच्या
चाहत्यांसाठी ही एक चांगली बातमी आहे. अक्षयचा हा एका वर्षातला दुसरा
सुपरहिट चित्रपट आहे. या महिन्यात इम्रानचा शांघाय रिलीज होणार आहे. या
चित्रपटाकडून बऱ्याच अपेक्षा आहेत. कायम सुपरहिट देणारा इम्रान हाशमी आपल
रेकॉर्ड कायम ठेवेल हे प्रोमो वरूनच कळून येतय.</div>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-54553295631000705072012-04-25T00:33:00.001+05:302012-04-29T17:45:30.900+05:30संत बसवेश्वर<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="text_exposed_root text_exposed" id="id_4f96f638e008c5100002562">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYgW2iAtWVjnvQaYNZbeUFZ6ykaQhGftGelvyMm_O4e1-mwe6dYBTSSt0syr5ei6NTPxwvaLKq1J8RGUjNqYV7r394ZjQgjxEVRkb0p5yaduepaj0430B7nxutsJ2B4lsnsv8WF7dXuXs/s1600/203531_217909711562093_8374089_n.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYgW2iAtWVjnvQaYNZbeUFZ6ykaQhGftGelvyMm_O4e1-mwe6dYBTSSt0syr5ei6NTPxwvaLKq1J8RGUjNqYV7r394ZjQgjxEVRkb0p5yaduepaj0430B7nxutsJ2B4lsnsv8WF7dXuXs/s1600/203531_217909711562093_8374089_n.jpg" /></a><br />
<b>लिंगायत मानवता धर्माचे संस्थापक संत बसवेश्वर</b><br /><br />आज क्रांतीकारक आणि महान समाजसुधारक संत बसवेश्वर यांची जयंती आहे. बाराव्या शतकात या महान विचारवंताने जी क्रांती केली त्याची दखल जगभरात घेतली गेली. लिंगायत मानवता धर्माचे संस्थापक असलेले बसवेश्वर समता वादी होते. तत्कालीन सनातनी हिंदू धर्मावर बसवेश्वरांनी आसूड ओढले. अंधश्रद्धेने ग्रस्त झालेल्या तत्कालीन समाजाला पुनर्जिवन देण्याचे काम महात्मा बसवेश्वर यांनी केले. <br /><br />संत बसवेश्वर यांचा जन्म इ.स.११३२ मध्ये कर्नाटकात विजापूर जिल्ह्यातील बसवन बागेवाडी येथे वै. शु. अक्षय्य तृतीयाच्या शुभ मुहूर्तावर झाला. मुलाचे पाय पाळण्यात दिसतात या उक्तीप्रमाणे बसवेश्वरांना लहानपणापासून समाजातील असमानतेबद्दल प्रचंड चीड होती. दलितांवर हिंदू उच्चवर्णींयांकडून होणारे अत्याचार बसवेश्वरांना सहन होत नव्हते म्हणूनच वयाच्या आठव्या वर्षी त्यांनी आपली मुंज करून घेण्यास स्पष्ट नकार दिला व आपल्या पालकांना अट घातली की जर दलितांची, शूद्रांची मुंज होत असेल तरच मी माझी मुंज होऊ देईन. एवढ्या लहान वयात बसवेश्वरांनी समाजव्यवस्थेविरुद्ध बंड पुकारले होते. सामाजिक समता हाच बसवेश्वरांच्या तत्वज्ञानाचा मूळ गाभा होता. मी जेव्हा जेव्हा संत बसवेश्वरांच चरित्र वाचतो तेव्हा माझ्या अंगावर काटा उभा राहतो. शेकडो वर्षापूर्वी ज्याकाळी अंधश्रद्धा आणि कर्मकांडाचा प्रचंड पगडा जनमानसावर होता. शूद्रांवर अनन्वीत अत्याचार होत होते. त्याकाळात बसवेश्वरांनी जे धाडस केल त्याने मी पूर्ण प्रभावित झालोय. एक व्यक्ती या सर्वांविरुद्ध उभा राहतोय आणि एक यशस्वी लढा देतोय ह्याची कल्पनाही करवत नाही. संत बसवेश्वरांनी जे काही कार्य केले ते कार्य सुवर्णअक्षरांनी लिहून ठेवलेला इतिहास झालाय. अवघ्या ३५ वर्षाच आयुष्य (११३२ ते ११६७) आणि या अल्प आयुष्यात बसवेश्वरांनी बहुजन जनतेसाठी प्रचंड कार्य केले. माणूस आणि माणुसकी हा बसवेश्वरांचा मूलमंत्र होता. त्यांनी अस्पृश्यता, जातीयवाद, कर्मकांड, अनेक देवतावाद, स्त्री – पुरुष भेदाभेद ह्या विरुद्ध लढा दिला. <br /><br />११४१ मध्ये बसवेश्वरांनी ‘अनुभव मंडप’ या पहील्या लोकशाही संसदेची स्थापना केली. या संसदेची रचना समाजातील सर्व जातींना एकत्र आणण्यासाठी आणि त्यांच्या समस्यांचे निवारण करण्यासाठी होती. पहिल्या संसदेत मांग, महार, शिंपी, बहुरूपी, मेंढपाळ, धनगर, धोबी, कोळी, शेतकरी, न्हावी, गुराखी, महिला असे सर्व समाजाचे प्रतिनिधी सामील झाले. जातीयता नष्ट करणे हे संत बसवेश्वरांचे पहिले उद्दिष्ट होते. या संसदेत स्त्रीयांसाठी विशेष आरक्षण होते. संत बसवेश्वरांनी विधवापुनर्विवाहास पूर्ण मान्यता दिली त्याचवेळी बालविवाहास विरोध केला. शेकडो वर्षापूर्वी जातीयता नष्ट करण्यासाठी संत बसवेश्वरांनी आंतरजातीय विवाहाचा पुरस्कार केला. एवढ करून ते थांबले नाहीत. त्यांनी स्वत: अनुभव मंडप संसदेत एका ब्राम्हण मुलीचा विवाह एका अस्पृश्य मुलाशी करून आंतरजातीय विवाहाची मुहूर्तमेढ रोवली. ते अनेक वेळा अस्पृश्यांच्या घरी जेवण करत असत. अस्पृश्यांना स्वत:च्या घरी मुक्त प्रवेश देत असत. <br /><br />बसवेश्वर यांच्या यां कार्यामुळे तत्कालीन धर्म कट्टरवादी चिडले. बसवेश्वराना बहिष्कृत करण्यात आले. त्यांना पंतप्रधान पद सोडाव लागले. अनेक भ्रष्टाचाराचे खोटे आरोप त्यांच्यावर ठेवण्यात आले. चौकशी अंती त्यांचा प्रामाणिकपणा सिद्ध झाला आणि संत बसवेश्वरांची कीर्ती संपूर्ण भारतात पसरली. बसवेश्वर यांची अनुभव मंडप ही संसद भारतात लोकप्रिय होत गेली. अनेक लोक या क्रांतीत सहभागी झाले. मंडपात येणाऱ्या मागासवर्गीय लोकांनाही बसवेश्वरांनी देवाच्या पूजेचा आणि धार्मिक शिक्षणाचा अधिकार मिळवून दिला. स्त्रियांना पुरुषांच्या बरोबरीने अधिकार देण्यासाठी बसवेश्वर यांनीच पुढाकार घेतला. त्यांनी सुतक आणि विटाळ यां प्रथा नाकारल्या. वेश्या आणि विधवांचे पुनर्विवाह लावून दिले. स्त्रीयांसाठी साक्षरता केंदांची निर्मिती संत बसवेश्वर यांनीच केली. परिश्रम हीच खरी पूजा असे संत बसवेश्वरांना वाटायचे. त्यामुळे कष्टाचे महत्व त्यांनी सामान्य जनतेला पटवून देण्याचा प्रयत्न केला. <br /> <br />संत बसवेश्वर यांनी जातीयता मोडून काढण्याचा पूर्ण प्रयत्न केला. बाराव्या शतकात जातीयतेची निरर्थकता समाजाला पटवून दिली. सनातनी धर्मांध लोकांकडून हीन वागणूक मिळूनही बसवेश्वर खचले नाहीत. ईश्वरप्राप्ती साठी कोणत्याही मध्यस्थाची गरज नाही हाच संदेश बसवेश्वर यांनी दिला. व्यक्तीच्या जन्मावरून नव्हे तर त्याच्या कार्यावरून त्याची ओळख निर्माण होते हे बाराव्या शतकात लोकांना पटवून देणे सोप नव्हत पण बसवेश्वरांनी ते साध्य केल. संत बसवेश्वरांकडे प्रचंड दूरदृष्टी होती. संपत्तीचे योग्य वाटप कसे व्हावे, स्त्रियांना कसे योग्य स्थान दिले जावे, जातीभेद कसा नष्ट केला जावा या आणि अनेक विषयांवर त्यांनी वेळोवेळी अनुभव मंडपात मार्गदर्शन केले. आजही बसवेश्वरांनी दिलेल्या शिकवणीची समस्त मानवी समाजास गरज आहे. भारतीय समाजात क्रांतीच बीज पुरणारया या महामानवास विनम्र अभिवादन. </div>
<span class="fcg"> </span></div>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-69004181804313876862012-04-20T22:58:00.001+05:302012-08-15T00:10:31.817+05:30Mahatma's Fake Photo on Facebook<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="color: #cc0000;">
<span style="font-size: large;"><b>Exclusive
</b></span></div>
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl3YeKz8h2Du4tP0QRtHBA2FZSamxi2soZ8RPSoWiTv9DVyG6otEvTj9idp-iJ4TT3-eJiCXqhqgmjoHHAiMGOGwFeXYmBmFtyDdd7skaZW-MFIdA39WxOfFnxKkExefpEFttYUBQweKg/s1600/real.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="194" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl3YeKz8h2Du4tP0QRtHBA2FZSamxi2soZ8RPSoWiTv9DVyG6otEvTj9idp-iJ4TT3-eJiCXqhqgmjoHHAiMGOGwFeXYmBmFtyDdd7skaZW-MFIdA39WxOfFnxKkExefpEFttYUBQweKg/s400/real.png" width="400" /></a></div>
<br />
<span class="st"> Friends recently I found certain <i>pictures of Mahatma</i> Gandhi on various social networks like <i>Facebook</i> and all these pics are fake pics created by Gandhi Haters. This is one proof for all of u. You will realize that if you just take a closer look on these pics.</span><br />
<span class="st"><br />So Plz think twice while sharing such Deshdrohi Material...</span><br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZ-IEELEKvJXSsaKe5BtNTUM6ZPM4ZryYvJKq4Weu3PHRmhcUHUyIUWU05bA9OOWP7W4xn74YrE2tZqXPVDkJSzljRiA7uqbgTpsqGuRxtzFD4GuJOWYCdSOXHA85cKJ1QznCwwPJhpcc/s1600/mahatma-gandhi-dancing.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZ-IEELEKvJXSsaKe5BtNTUM6ZPM4ZryYvJKq4Weu3PHRmhcUHUyIUWU05bA9OOWP7W4xn74YrE2tZqXPVDkJSzljRiA7uqbgTpsqGuRxtzFD4GuJOWYCdSOXHA85cKJ1QznCwwPJhpcc/s400/mahatma-gandhi-dancing.jpg" width="292" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: Georgia,"Times New Roman",serif; font-size: small;"><b>This man is an Australian actor posing as Gandhi at an Charity Gala in Sydney. </b></span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-52041451370437122012012-04-10T16:07:00.000+05:302012-04-21T10:42:41.602+05:30रायसाहेब डॉ. रामजी धोंडजी खानोलकर<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<b>रायसाहेब डॉ. रामजी धोंडजी खानोलकर</b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6DANM3rX2UnejpsSBKFaMosySVXsCSUNKlgB5DVFHvFqI5I49CBCciiyO6XKQyH70aA5YP_XyPQTDXsVRpYHyFnUSkWXEuLDT_pVXhyphenhyphen6pW-sj6d_v0Hcqcd2X8iqPT19uG3Ra9Ym5CBk/s1600/100_8068.JPG" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6DANM3rX2UnejpsSBKFaMosySVXsCSUNKlgB5DVFHvFqI5I49CBCciiyO6XKQyH70aA5YP_XyPQTDXsVRpYHyFnUSkWXEuLDT_pVXhyphenhyphen6pW-sj6d_v0Hcqcd2X8iqPT19uG3Ra9Ym5CBk/s200/100_8068.JPG" width="140" /></a>आजवर
ज्या महान व्यक्तींनी बहुजन समाजाच्या उन्नतीसाठी आपले आयुष्य खर्ची घातले
त्या महापुरुषांचा वारसा पुढे न्यायचा हा आमचा छोटासा प्रयत्न आहे. आज आपण
अशाच एका महान समाजसुधारकाबद्दल जाणून घेणार आहोत. ज्या व्यक्तीने
समाजाच्या आणि गावाच्या उन्नतीसाठी, प्रगतीसाठी आपल पूर्ण आयुष्य खर्च केलं
त्या व्यक्तीबद्दल लिहायला मिळणे हे मी माझ भाग्य समजतो. <span style="font-size: small;">निर्भय </span>समाजसुधारक, <span style="font-size: small;">भाषाशास्त्रज्ञ आणि उदारमतवादी विचारवंत</span> <b>कै. रायसाहेब डॉ. रामजी धोंडजी खानोलकर</b>
यांचा जन्म २४ डिसेंबर १८५० या दिवशी अहमदनगर येथे लष्करी छावणीत झाला.
त्यांचे वडील कै. धोंडजी सखाराम खानोलकर हे ब्रिटीश लष्करात नोकरीस होते.
धोंडजी खानोलकर हे बुद्धीमान, नम्र आणि विद्याव्यासंगी होते. त्यांच्या या
स्वभावगुणांमुळे ते लष्करात खूप लोकप्रिय होते. त्यांना तीन मुलगे आणि एक
मुलगी अशी चार अपत्ये होती. डॉ. रामजी हे जेष्ठ चिरंजीव. डॉ. रामजी अत्यंत
हुशार असल्यामुळे वडीलांनी त्यांच्या उच्च शिक्षणाची सोय केली. डॉ. रामजी
खानोलकर यांचा जीवनप्रवास बराच खडतर होता. कराची येथे त्यांनी वैद्यकीय
शिक्षण घेतलं. रामजी सकाळी काम करायचे आणि रात्री एकाग्रतेने अभ्यास
करायचे. त्यांनी स्वयंशिस्त कधीच मोडली नाही.<br />
<br />
कुशाग्र बुद्धिमत्तेचे धनी असल्यामुळे वयाच्या <b>२० व्या वर्षी</b> ते मेडीकल स्कूलची परिक्षा उत्तीर्ण झाले. त्यांची नेमणूक लष्करामध्ये <b>सब असिस्टंट सर्जन</b>
म्हणून झाली. त्यांनी लष्करासोबत अनेक देशांचा प्रवास केला. इराण,
अफगाणिस्तान, एडन, चीन, अरबस्थान या देशांचा प्रवास त्यांनी केला. १८८६
साली त्यांची नेमणूक क्वेटा या शहरातील सरकारी लष्करी इस्पितळात झाली. १९००
च्या चीन मधील <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Boxer_Rebellion"><b>बॉक्सर युध्दात</b></a> त्यांनी वैद्यकीय सेवा पुरवली. <b>१९०६</b>
साली ते सरकारी नोकरीतून निवृत्त झाले. निवृत्त झाल्यावर लोकाग्रहास्तव
त्यांनी क्वेटयातच स्थायिक होण्याचा निर्णय घेतला. क्वेटा शहरात त्यांनी
स्वत:चा खाजगी दवाखाना सुरू केला. क्वेटातील पंजाबी, बलुची, सिंधी, शीख
जमातीमध्ये ते खूप लोकप्रिय होते. लोकांना रामजींबद्दल आदर आणि विश्वास
होता. त्याकाळी दिवाण जमित राय आणि रामजी खानोलकर यांची<b> "<span style="font-family: Times,"Times New Roman",serif; font-size: small;">Grand Old Men of Quetta</span></b><b>" </b>अशी
ओळख होती. एक कोकणी डॉक्टर बलूचीस्तानच्या क्वेटा शहरात निस्वार्थीपणे
मानवसेवा करत होता याच अनेकांना आश्चर्य वाटायचं. त्यांच्या कार्याचा बलुची
लोकांवर खूप प्रभाव होता. <br />
<br />
रामजी चांगले डॉक्टर तर होतेच
पण ते चांगले माणूस आणि नागरिक देखील होते. त्यांचा स्वभाव अत्यंत प्रेमळ
आणि मनमिळावू होता. अखिल मानवी समाजाबद्दल त्यांना प्रेम होते आणि
त्यामुळेच ते आदरणीय होते. त्यांच्याकडे दूरदृष्टी होती. संकुचित दृष्टिकोन
कधीच नव्हता. समाजाला सुधारायचे असेल तर शिक्षणाची गरज त्यांनी ओळखली आणि
त्यामुळे त्यांनी ज्ञान आणि शिक्षणाच्या प्रसाराच पवित्र कार्य हाती घेतलं.
समाजसुधारकांच्या नामावलीत <b>रायसाहेब डॉ. रामजी धोंडजी खानोलकर</b> यांचे नाव बरेच वरचे आहे. परमवीरचक्राची निर्मिती करणाऱ्या सावित्रीबाई खानोलकर लिहितात की, <span style="font-size: small;"><span style="font-family: Verdana,sans-serif;">"He
initiated a campaign against the Temple artist system custom. It was
mainly thanks to him that a law was passed by the British India in
this respect. He encouraged villagers by arranging for their tutions
and crusading in favor of laws to better the community." </span></span><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
रायसाहेब डॉ. रामजी धोंडजी खानोलकर यांनी<b> १८९२</b>
साली जोरदार समाजसुधारणा मोहीम हाती घेतली. जुन्या लोकांनी सुरू केलेली
ही मोहीम त्यांनी यशस्वीरित्या पुढे चालवली. सावंतवाडी संस्थानचे
(सावंतवाडी, वेंगुर्ला,डिचोली,पेडणे,कुडाळ आणि मळेवाड) तत्कालीन पोलिटिकल
एजंट कर्नल नट यांच्या सल्यानुसार त्यांनी प्रथम शिक्षणप्रसारावर भर
दिला. <b>१९०३</b> साली मठ (पूर्वीचे सावंतवाडी संस्थान) ता. वेंगुर्ला
येथे स्वखर्चाने शाळा सुरू करून सर्व समाजातील गरीब विद्यार्थ्यांना मोफत
शिक्षणाची सोय करून दिली. सर्वच समाजाच्या विद्यार्थ्यांना त्यांनी अनेक
शिष्यवृत्ती दिल्या. अनेक विद्यार्थ्यांना माध्यमिक शिक्षण पूर्ण
करण्यासाठी खानोलकर यांनी शिष्यवृत्ती दिल्या. रायसाहेब यांनी गावच्या
मुलभूत गरजा म्हणजेच विहिरी, धर्मशाळा आणि शिक्षणाची सोय ह्यावर लक्ष
केंद्रीत केलं. आजही खानोलकरांनी स्थापन केलेले प्राथमिक विद्यालय आणि
माध्यमिक विद्यालय दिमाखात उभे आहे आणि शिक्षणप्रसाराचे काम करत आहे.
रायसाहेब रामजी खानोलकर यांचे समाजकार्य केवळ स्वत:च्या गावापुरते मर्यादित
नव्हते. क्वेटातही त्यांनी बरेच समाजकार्य केले. क्वेटा येथे त्यांनी
स्वखर्चाने बहुजनांसाठी धर्मशाळा स्थापन केली. रायसाहेब डॉ. रामजी धोंडजी
खानोलकर हे क्वेटामधील <b>हिंदूपंचायत</b> आणि <b>स्वामी देशराज धर्मशाळा</b> (प्रार्थना मंदीर) या संस्थांचे कित्येक वर्षे अध्यक्ष होते. त्यांच्या समाजसेवेच्या प्रभावामुळे क्वेटा येथील रस्त्याला <b>"रामजी लेन"</b>
असे नाव दिले होते. आजही स्वतंत्र पाकिस्तानने हे नाव कायम ठेवले आहे.
आजही क्वेटा मधील तो रस्ता रामजी लेन या नावानेच ओळखला जातो. पाकिस्तानमधील
एका खाजगी कंपनीच्या वेबसाईटवर मिळालेला पत्ता त्याचाच पुरावा आहे. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYMqggOZZYzFKN_v2iRugA9hQxRsBi_gMSMwZiZfH7HTehZAdcT_4jPrHeNMsLuXEDoNj_MAUcguaRYpiTvAtcLufR0C5i_RzZS5bsYJwmp_WIZSpl0Dnd88tzQU6buWEV3siVxhIS8ds/s1600/www.businessdirectory.pk+2011-6-29+0-19-55.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="83" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYMqggOZZYzFKN_v2iRugA9hQxRsBi_gMSMwZiZfH7HTehZAdcT_4jPrHeNMsLuXEDoNj_MAUcguaRYpiTvAtcLufR0C5i_RzZS5bsYJwmp_WIZSpl0Dnd88tzQU6buWEV3siVxhIS8ds/s320/www.businessdirectory.pk+2011-6-29+0-19-55.png" width="320" /></a></div>
<br />
रायसाहेब रामजी खानोलकर हे <b>संस्कृतचे प्रकांडपंडित</b>
होते. त्यांचा वेदांचा अभ्यास दांडगा होता. वेदांतील आदर्श जीवन जगण्याचा
ते प्रयत्न करत. परोपकारी वृती मानवी जीवनात फार महत्त्वाची आहे. परोपकार
विरहीत जीवन जगणारा मनुष्य हा कोणत्याही धर्मात धिक्कार करण्यासारखाच असतो.
परोपकार करणारी कोणतीही व्यक्ती पूजनीय असते. प्राणी मेल्यावर त्याची
चामडी जर उपयोगात येत असेल तर तो प्राणीही धन्य आणि पूजनीय बनतो.<br />
<div style="text-align: center;">
<b><span style="font-size: 10.5pt;"><span style="color: black;"><span style="font-size: small;">परोपकारशून्यस्य धिक् मनुष्यस्य जीवितम् । </span></span></span></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b><span style="font-size: 10.5pt;"><span style="color: black;"><span style="font-size: small;">जीवन्तु पशवो येषां चर्माप्युपकरिष्यति॥</span> </span></span></b></div>
कालिदासाच्या
साहित्याचा त्यांच्यावर मोठा प्रभाव होता. रायसाहेब रामजी खानोलकर अतिशय
सात्विक होते. ते पूर्ण शाकाहारी होते. त्यांना कधीही तंबाखू किंवा दारू
इत्यादी व्यसनांचा स्पर्शही झाला नाही. रायसाहेब दर दोन वर्षांनी आपल्या मठ
येथिल घरी येत असत. त्यावेळी वाटेत कराचीत ते आपल्या मित्रपरीवाराची जरूर
भेट घेत असत. कराची मुक्कामात <b>डॉ. दत्ताराम खानोलकर</b> यांच्या घरी ते सर्वांची भेट घेत असत. डॉ. विश्वनाथ पाटील आणि तुकाराम कांदळगावकर हे त्यांचे खास मित्र होते. मुंबईत आल्यावर <b>आद्य शिवचरित्रकार गुरुवर्य कृष्णराव केळूसकर</b>
यांची भेट घेतल्याशिवाय ते राहत नसत. त्यांच्याविषयी त्यांना प्रचंड आदर
होता. आद्य शिवचरित्रकार गुरुवर्य कृष्णराव केळूसकर हे नाईक मराठा मंडळाचे
संस्थापक होते. दोघेही एकाच समाजासाठी काम करत होते फक्त संस्था वेगळ्या
होत्या. दोघांनाही एकमेकांविषयी प्रचंड आदर होता. <br />
<br />
आर्य
समाजाचे संस्थापक स्वामी दयानंद त्यांचे परम मित्र होते. रायसाहेबांनी
आपल्या एका मुलाची रवानगी वैदिक ब्रम्हचारी चे जीवन जगण्यासाठी स्वामींच्या
हरिद्वार येथिल आश्रमात केली होती. रायसाहेब धार्मिक होते. त्याचबरोबर
धर्मसुधारणेवर त्यांचा भर होता. काशी येथे विद्वान पंडीतांची ते वेळोवेळी
भेट घेत आणि चर्चा करत. रायसाहेब डॉ. खानोलकर यांच्या संस्कृत प्रेमाबद्दल
लिहिताना सावित्रीबाई खानोलकर यांनी म्हटले आहे की, <span style="font-family: Verdana,sans-serif; font-size: small;">"He
had the perfect pronunciation of a Pundit and seemed to relish every
word. Do you know that there are more than 20 words in Sanskrit for
Water? He would tell me in the way people speak of some wonder of magic
and then proceed to enlighten me as to each word and its meaning. I
listened bemused and entranced by the music of those words even though I
understood nothing of them at that time. I gather, it is from him that I
acquired the love of Sanskrit and the desire to learn this perfect and
alas neglected language." </span><br />
<br />
रायसाहेबांना इंग्रजी,
हिंदी, संस्कृत, गुजराती, कन्नड, उर्दू, पुस्तू, पर्शियन इत्यादी भाषा
अवगत होत्या. कालीदासाचे शाकुंतल तर त्यांना पूर्ण अवगत होते. तसेच पर्शियन
कविता मुखोद्गत होत्या. रायसाहेब संस्कृतचा अभ्यास करण्यासाठी दरवर्षी
काशी येथील पंडीतांच्या सहवासात काही महिने घालवत असत. त्यांना वाचनाचे
प्रचंड वेड होते. क्वेटा येथे त्यांचे स्वत:चे ग्रंथालय होते ज्यात जगातील
दुर्मिळ ग्रंथांचा समावेश होता. <b>१९३५ </b>च्या दुर्दैवी भूकंपात हे ग्रंथालय जमीनदोस्त झाले. त्यांनी <b>मुक्तवली कंठाभरण</b> व <b>शाडंकर भाष्य</b> हे संस्कृत ग्रंथ छापण्याचा कामी बरेच सहाय्य केले. वयाच्या ८५ व्या वर्षी त्यांनी <b>संस्कृत-धात्वर्थ-मंजुषा </b>नामक ग्रंथ लिहून प्रसिद्ध केला. या ग्रंथाला जर्मनीतून प्रचंड मागणी आली होती. त्यांनी काही काळ <b>केसरी</b> वृत्तपत्रासाठी लेखन केले. चीन मध्ये असताना चीनची संस्कृती तेथील चालीरीती या संबंधित लेखं <b>"चीनची पत्रे "</b> या सदरात लिहिले.<br />
<br />
डॉ.
खानोलकर यांचा परिवार बराच मोठा होता. त्यांचे आठ पुत्र, एक कन्या, सुना,
नातू नाती, नोकर चाकर मिळून ३०-३५ लोकांचे मोठे कुटुंब होते. <b>"बाबा"</b>
ह्या टोपणनावाने ते कुटुंबात प्रसिद्ध होते. संपूर्ण कुटुंबावर त्यांच
लक्ष असे. क्वेटा मध्ये त्यांचा मोठा वाडा होता तसेच मठ वेंगुर्ले येथे मूळ
घर होते. वाड्याची आणि कुटुंबाची जबाबदारी त्यांची पत्नी जानकी (ताई)
खानोलकर यांच्यावर असे. डॉक्टरांनी सर्व कुटुंबियांना योग्य त्या सोयी
पुरवल्या. त्यांच्या उच्चशिक्षणाची सोय केली. खानोलकरांच्या कुटुंबात
शिक्षण हे सक्तीचेच होते. त्यांचे जेष्ठ पुत्र <b>डॉ. विष्णुपंत रामजी खानोलकर</b> यांनी वडीलांच्या इस्पितळात सर्जन म्हणून काम पाहिले. त्यांचे दुसरे पुत्र कर्करोगतज्ञ व मुंबई विद्यापीठाचे उपकुलगुरू <b>डॉ. वसंतराव खानोलकर</b>. <b>मेजर जनरल विक्रम रामजी खानोलकर</b>. नातू <b>रावसाहेब मधुसूदन खानोलकर</b> आणि <b>डॉ. प्रकाश खानोलकर</b>. सून <b>सावित्री खानोलकर</b>
ज्यांनी परमवीर चक्राची निर्मिती केली. या सर्वांनी तसेच खानोलकरांच्या
पुढच्या पिढीने रायासाहेबांची कीर्ती साऱ्या जगात पसरवली. रायसाहेबांचे
बंधू कै. विठ्ठल खानोलकर यांनी आपल्या जेष्ठ बंधूने सुरू केलेले समाजकार्य
तसेच चालू ठेवले. त्यांनीच मठ येथिल डॉ. खानोलकर हायस्कूल बांधून पूर्ण
केल. <br />
रायसाहेब डॉ. रामजी खानोलकर यांनी प्रामाणिकपणे जे समाजकार्य केले होते त्याची दखल तत्कालीन सरकारने घेतली. १९२८ साली त्यांना <b>"रायसाहेब"</b>
हा खिताब देवून गौरविण्यात आले. १९३२ साली त्यांच्या ८४व्या
वाढदिवसानिमित्त श्रीमंत संपतराव गायकवाड, बडोदे यांच्या अध्यक्षतेखाली
त्यांच्या मित्रपरिवाराने श्री जगन्नाथ शंकरशेठ यांच्या दिवाणखान्यात
त्यांचा मानपत्र देवून सत्कार केला. </div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
अशा या समाजसुधारकाचा आणि समाजनेत्याचा मृत्यू ३१ मे १९३५ रोजी पहाटे ३:०२ मी. क्वेटा शहरात घडलेल्या भयानक <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/1935_Balochistan_earthquake">भूकंपात</a>
झाला. त्यांच्या कुटुंबातील १३ सदस्यांचा दुर्दैवी मृत्यू या भूकंपात
झाला. क्वेटातील ६०००० लोकांचा मृत्यू या भूकंपात झाला होता. डॉ. खानोलकर
विचारवंत, समाजसुधारक आणि बुद्धिवादी होते. त्यांनी आपल्या कार्याने
स्वत:चा ठसा उमटवला. सामजिक बांधिलकी त्यांनी जपली होती. त्यांनी आपले
आयुष्य समाजाच्या विकासासाठी खर्ची घातल. स्वत:चा आदर्श समाजासमोर ठेवला.
कोकण आणि कोकणी लोक यांच्याबद्दल त्यांना फार आपुलकी होती. कोकणातील
शिक्षणप्रसाराला त्यांनी हातभार लावला. त्यांचा मुत्यू दुर्दैवी होता पण
त्यांच निस्वार्थी कार्य कायम आपल्या सर्वांच्या हृदयात राहील यात शंकाच
नाही. त्यांचा आदर्श समाजासमोर ठेवण आणि त्यांच समाजकार्य पुढे चालू ठेवणे
हे आता आपलं कर्तव्य आहे. माझी सर्वांना कळकळीची विनंती आहे की असे
महापुरुष ज्या समाजात जन्मले त्या समाजाचा अभिमान बाळगा आणि सर्वच मानवी
समाजाच्या एकतेसाठी आणि विकासासाठी कार्यरत राहा. धन्यवाद.<br />
<div style="text-align: center;">
<br />
जीवितान्मरणं श्रेष्ठ परोपकृतिवर्जितात् ।<br />
मरणं जीवितं मन्ये यत्परोपकृतिक्षमम् ॥ </div>
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbI6qeOelKBzNc0pIqktn792p-LRqaVN4b7GvKwtAzqGOYA3qLWnaKDePXrAG-s5_EphUtDNDU5dSWcniacOX-UpHJR3wTNJUKclct1KihKdRiWrBEgf_tdQ5xTaN2JlW6FyQjcTs4eLQ/s1600/Bruce_Street_after_the_1935_Balochistan_earthquake.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="188" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbI6qeOelKBzNc0pIqktn792p-LRqaVN4b7GvKwtAzqGOYA3qLWnaKDePXrAG-s5_EphUtDNDU5dSWcniacOX-UpHJR3wTNJUKclct1KihKdRiWrBEgf_tdQ5xTaN2JlW6FyQjcTs4eLQ/s320/Bruce_Street_after_the_1935_Balochistan_earthquake.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><h1 class="firstHeading" id="firstHeading">
<span style="font-size: small;">1935 Balochistan earthquake</span></h1>
</td></tr>
</tbody></table>
</div>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-58166450912419005412012-04-02T13:48:00.002+05:302012-04-02T13:53:08.124+05:30आमची शाळा - भाग १<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQSM_SnO5tIOwJLXAoOeqRNwQQT5Ncpb3ZF-GmtNcGhLO9X2McwbFyTLPaNx_0GpTdTsLRYrYtXtEhFq5WxL_3wLWHtgwSKhWhvw7_MVXZ2xago3z82WW_3We6HpYboRkTdq1huZeM45c/s1600/shala.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="217" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQSM_SnO5tIOwJLXAoOeqRNwQQT5Ncpb3ZF-GmtNcGhLO9X2McwbFyTLPaNx_0GpTdTsLRYrYtXtEhFq5WxL_3wLWHtgwSKhWhvw7_MVXZ2xago3z82WW_3We6HpYboRkTdq1huZeM45c/s320/shala.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="text_exposed_root text_exposed" id="id_4f795f0ef033d0a93323714">
</div>
<div class="text_exposed_root text_exposed" id="id_4f795f0ef033d0a93323714">
शाळा
चित्रपट पाहिल्यावर मलाही माझ्या शाळांची आठवण झाली. अनेकवचन यासाठीच की
माझे आजोबा आई वडील सगळेच प्राथमिक शिक्षक. सुभेदार मेजर पणजोबांनी हातात
घेतलेली तलवार खाली ठेवल्यावर पुन्हा कुणी उचलली नाही. उचलली ती केवळ
लेखणीच. असो तर महत्वाच हे की आई वडील दोघेही प्राथमिक शिक्षक असल्यामुळे
आमची भटकी जमातच झाली होती. बदली झाली की शाळा बदलली. मी आरवलीत माझी
बालवाडी पूर्ण केली. आरवली म्हणजे शिरोड्याच्या बाजूलाच पेडण्याहून अगदी
जवळ. पुढे पहिली-दुसरी आणि तिसरी इयत्ता उभादांडा शाळा नं. २ <span class="text_exposed_show">मध्ये,
चौथी ते सातवी मठ शाळा नं. १, आठवी - दहावी जनता विद्यालय तळवडे, अकरावी -
बारावी राणी पार्वतीदेवी ज्यु. कॉलेज सावंतवाडी, पदवी शिक्षण कुडाळ आणि
पदव्युत्तर रत्नागिरी. <br /> <br /> कॉलेज विश्व हे एक वेगळंच जीवन असत. शाळा
म्हटली की माझ्या डोळ्यासमोरून माझ पाचवी ते दहावीच जीवन एखाद्या फिल्मसारख
सरकत जात. विशेषतः हायस्कूल. सावंतवाडीहून अर्ध्या तासाच्या अंतरावर तळवडे
नावाच एक सुंदर गाव आहे. जबरदस्त सांस्कृतिक आवड असलेलं गाव. येथे बाराही
महिने काही ना काही सांस्कृतिक कार्यक्रम असायचेच. मी त्यावेळी अनेक
प्रसिद्ध नाटके याच गावातील रंगमंचावर पाहिली. श्रीमंत गाव. तर अश्या या
गावात आमच श्री जनता विद्यालय आहे. शाळेतले ते दिवस आम्ही कधीही विसरू
शकणार नाही. आमच्या या शाळेत तीन तुकड्या होत्या अ, ब आणि क. मी अ तुकडीतला
विद्यार्थी होतो. गावातील तथाकथित सुशिक्षित लोकांना कॉन्व्हेंट च आकर्षण
होत. पण अस आकर्षण आम्हाला कधीच नव्हत कारण जनता विद्यालयात जे शिक्षण
मिळणार ते कितीतरी पटीने चांगल असेल याची आम्हाला खात्री होती. <br /> <br />
तीन वर्षाने शाळेने मला बरच काही दिल. मला आमचे पाटकर सर कायम आठवतात. असा
दरारा की लांबून त्यांना बघितलं की मुल पळून जायची. पाटकर सरांबद्दल आम्हा
सर्वच विद्यार्थ्यांना भीतीयुक्त आदर होता. त्यांच्या हातचा मार खायची
हिंमत कोणातच नव्हती. सरांचा तास असला की सर आम्हाला संपूर्ण जगाची फेरी
मारून आणायचे. जागतिक घडामोडी आणि त्याचा परिणाम याची आवड मला याच दरम्यान
निर्माण झाली. Y2K काय आहे हे आमच्यापेक्षा मोठया असलेल्या मुलांना माहिती
नव्हते पण आम्हाला मात्र पूर्ण माहिती होती. कारण फक्त पाटकर सर. पेडणेकर
सरांनी आम्हाला संघर्ष करायला शिकवलं. सहामाही परीक्षेत मराठीत केवळ ४८
मार्क्स मिळाल्याच दुःख माझ्यापेक्षा पेडणेकर सरांना जास्त होत. त्यांनी
वेळोवेळी मार्गदर्शन केल आणि दहावीत मी ७८ गुण मराठीत मिळवले. शिस्त
मोडल्यावर मालवणकर सर आणि गणिताच्या पवार सरांच्या हातचा मारही खाल्ला. मार
कसला थोबाडीतच मारली होती. सगळ जग हलल्यासारख वाटल होत. पण एकदा मार
खाल्ल्यावर पुन्हा शिस्त मोडण्याची हिंमत नाही झाली. <br /> <br /> आमच्या
वर्गात तशी इरसाल मुले होती. मला अजूनही आमचा अड्डा आठवतो. शाळा सुरु
होण्यापूर्वी अर्धा तास आम्ही जवळच्या सातेरी मंदिरात जमायचो. त्यावेळी मी
घोडेस्वार होतो अर्थात सायकल. हे मंदीर परिसर म्हणजे सायकल फिरविण्याची
आवडती जागा. जरा पुढे उंचावर एक छोट मंदीर होत आता नाव नाही आठवत पण तोही
आमचा अड्डा होता. प्रार्थना चुकविणारी मुले तिथे थांबायची. मला आठवतंय
प्रार्थना चुकली तर शिक्षा असायची. चुकून कधी उशीर झालाच तर ही शिक्षा
चुकविण्यासाठी आम्ही सरांची नजर चुकवून हळूच रांगेत घुसायचो. शाळेच
लांबच्या लांब मैदान आम्ही फुटबॉल खेळण्यासाठी वापरायचो. दुपारची जेवणाची
सुट्टी त्यासाठीच होती. पटापट डब्यातल खावून गेटावरच्या दुकानात जावून
वाटाणे किंवा फुटाणे आणायचे (आम्लेट पाव ही आमच्यासाठी त्यावेळी पार्टी
दिल्यासारखच होत.) आणि ते संपवून नंतर रबरी छोट्या बॉलने फुटबॉल खेळायचा हा
आमचा नित्यक्रम झाला होता. मला आठवतय मी, दोन अमित, रोशन, कांता, विवेक
आणि आमचे इतर मित्र कधी एकदा मैदानावर जायला मिळतय याची वाट पाहात असायचो. <br /> <br />
किस्से अनेक आहेत पण कायम स्मरणात राहण्यासारखा किस्सा म्हणजे आमची शालेय
निवडणूक अगदी थाटात असायची. मुख्यमंत्री, क्रीडामंत्री, वर्गमंत्री वगैरे
सगळी पद असायची. मीही आयुष्यात पहिल्यांदा आणि शेवटची निवडणूक याच काळात
लढलो. आमच्या शाळेत प्रचारही करणे बंधनकारक होत. अगदी सभा वगैरे सगळ
चालायचं. मी क्रीडामंत्री या पदासाठी उभा होतो. तरी ४ उमेदवार रिंगणात
होते. त्यात माझी उमेदवारी मजबूत होती. प्रचार सभा घेतली. गंमत म्हणजे
माझ्या विरोधी पक्षातील मुलांनी मी काहीतरी आक्षेपार्ह बोललो आहे अशी अफवा
पसरवली. ज्यांनी अफवा पसरवली त्यांच्याशी माझी बाचाबाची देखील झाली आणि माझ
निवडणूक हरणं नक्की झाल. मतदानाचा दिवस उजाडला. निकाल माझ्यासाठी
धक्कादायक होता. मला दोन नंबरची मत मिळाली होती. नियमाप्रमाणे मी उपमंत्री
झालो होतो. केवळ दहा मतांनी मी हरलो होतो पण हा एक वेगळाच अनुभव होता. ज्या
लोकशाही परंपरेनुसार आपला देश चालतो त्याच बाळकडूच आम्ही प्यालो होतो. <br /> <br />
शाळा म्हटल की लाईन हा विषय आलाच पण त्या वयात ह्या सगळ्या गोष्टी होतच
असतात. आम्ही एकमेकांना खूप चिडवल लाईनच्या नावावरून. अगदी बापाच्या
नावावरुनही चिडवलय. आमच्याकडे बिलीमारो पण होता, बेलदार पण होता आणि टिंग्या
पण होता अगदी प्रत्येक शाळेत असतो त्याप्रमाणे. शाळेबद्दल लिहाव तेवढ
कमी आहे. शाळा सोडून जाताना प्रत्येकाला दुःख हे होत असतच. शाळा आपल्याला
आठवणीची शिदोरी देते. आयुष्यभर पुरण्याइतकी.</span></div>
<span class="fcg"></span></div>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-43355418480166189162012-02-17T19:43:00.000+05:302012-02-17T19:43:26.892+05:30महाराष्ट्र जनमानस<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
महाराष्ट्रातील महानगरपालिका, जिल्हा परिषद आणि पंचायत समिती निवडणुकीचे निकाल आज जाहीर झाले. १० पैकी ६ महानगरपालिका कॉंग्रेस आघाडीने जिंकल्या. मुंबईत सेनेन खरच करून दाखवल. नाशिकात मनसेला प्रचंड यश मिळालय. तसेच महाराष्ट्रातील ग्रामीण भागावर कॉंग्रेस आणि राष्ट्रवादी कॉंग्रेसने आपली पकड कायम ठेवत २० जिल्हा परिषदांवर विजय मिळवला आहे. आघाडीचे ९०० उमेदवार निवडून आलेत. नारायण राणे यांनी आपले वर्चस्व कायम ठेवले आणि अजित पवारांना चोख उत्तर दिले. गोपीनाथ मुंडे यांनी देखील आपल्या जागा राखल्या. खरा फटका बसलाय तो भुजबळ आणि विखे पाटील यांना. मनसेने पुणे, नाशिक आणि नगर महानगरपालिकेत अनपेक्षित यश मिळवलं. पंचायत समिती निवडणुकांचे निकाल बघितल्यावर एकच गोष्ट लक्षात येते कि ग्रामीण महाराष्ट्रात जे संघटन कॉंग्रेस आणि राष्ट्रवादीजवळ आहे त्या संघटनाला सेनेजवळ पर्याय नाही. याही निवडणुकीत अपेक्षेप्रमाणे अण्णा हजारे यांचा कोणताही प्रभाव दिसला नाही. </div>
</div>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-844670745909510708.post-35435541069511474212012-02-14T21:41:00.004+05:302020-10-02T17:13:17.467+05:30तेरेखोल किल्ला<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">तेरेखोल किल्ला पेडणे तालुक्याचा (उत्तर गोवा जिल्हा) भाग आहे. १७ व्या शतकात सावंतवाडी संस्थानचे महाराज खेम सावंत भोसले यांनी तेरेखोल किल्ला बांधला. १७६४ साली हा किल्ला पोर्तुगीजांनी ताब्यात घेतला. तेरेखोल गावाजवळील रेडी जरी वेंगुर्ला तालुक्यात येत असलं तरी हा किल्ला मात्र सध्या गोवा सरकारच्या ताब्यात आहे. सध्या किल्यात एक आलिशान हेरिटेज हॉटेल बांधण्यात आल असून किल्यात प्रवेश निवडक लोकांनाच मिळतो. तेरेखोल पाहण्यासाठी वेंगुर्ला आणि सावंतवाडी बसस्थानकावरून बसेस उपलब्ध आहेत. गोव्यातून जाण्यासाठी केरी मार्गे यावे लागेल. विशाल तेरेखोल नदी पार करण्यासाठी फेरी बोट उपलब्ध आहेत. केरी (गोवा) - तेरेखोल आणि पाल्ये (गोवा) - आरोंदा (वेंगुर्ला) फेरीबोट सेवा सतत सुरु असते. केरी तून म्हापसा आणि पेडणे बसेस सतत उपलब्ध असतात.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJkfmbobRYvDWnjbNYHCMC4_PVedzYJcMV-Qv4adCcXCub1U2WFEAkryJ4lGN-zaxm-dNcgHG57nlgC61reuFK5z9Cw2D6ks_D1PN9q8Yy6wCdRt6ycfTauC8-o6AbJMfUPJiY51ZIUzE/s1600/terekhol.PNG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="275" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJkfmbobRYvDWnjbNYHCMC4_PVedzYJcMV-Qv4adCcXCub1U2WFEAkryJ4lGN-zaxm-dNcgHG57nlgC61reuFK5z9Cw2D6ks_D1PN9q8Yy6wCdRt6ycfTauC8-o6AbJMfUPJiY51ZIUzE/s400/terekhol.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
जवळची प्रेक्षणीय स्थळे <br />
१) तेरेखोल नदी <br />
२) तेरेखोल किल्ला <br />
३) रेडी गणपती मंदीर <br />
४) टाटा इस्पात कंपनी रेडी<br />
५) आरोंदा <br />
६) तेरेखोल हेरिटेज रिसोर्ट, गोवा सरकार <br />
७) तेरेखोल बीच <br />
८) शिरोडा बीच <br />
९) आरवली वेतोबा (दक्षिण काशी)<br />
१०) उभादांडा बीच<br />
११) वेंगुर्ला<br />
१२) केरी बीच (पेडणे)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhc8Wb1QVL8jU-blcgAfy2XwzvvQafL5WnGg-PrbrvLtK_2TfpsX_wb6ZVvu9I52UBvarUpm18RLmnxnJYEQGnzGreSx_SfJ4mqkwVvDWCo_HDZwvUj2AvC7tyNxjBlG7zr2UpIbr8mUQ/s1600/DSC_0296.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhc8Wb1QVL8jU-blcgAfy2XwzvvQafL5WnGg-PrbrvLtK_2TfpsX_wb6ZVvu9I52UBvarUpm18RLmnxnJYEQGnzGreSx_SfJ4mqkwVvDWCo_HDZwvUj2AvC7tyNxjBlG7zr2UpIbr8mUQ/s400/DSC_0296.JPG" width="400" /></a></div>
<br /></div>Waman Parulekarhttp://www.blogger.com/profile/04462507600500706174noreply@blogger.com2Tiracol, Maharashtra 403524, India15.7251095 73.688202115.46054197112832 73.413543896875 15.989677028871681 73.962860303125